ČASTÉ DOTAZY
1) Co je to fotovoltaický panel a k čemu slouží?
Je zařízení o rozměru přibližně 165×100 cm, které po umístění na střechu a správném propojení dokáže teoreticky např. ohřát 100x bojler o objemu 200 litrů na teplotu 80 °C nebo vyprat až 300 praček prádla. Počet takových panelů závisí na výši Vámi požadovaného výkonu resp. úspor.
2) Co je fotovoltaický systém?
Fotovoltaickým systémem označujeme kromě fotovoltaických panelů na střeše
3) Jsou fotovoltaické panely vhodné pro podmínky v České republice?
Ano. Fotovoltaické panely jsou vhodné pro naše klimatické podmínky. V kombinaci s rostoucími cenami za energie jsou skutečně vhodným způsobem dosažení úspor.
4) Jak fungují fotovoltaickými panely v zimě?
V zimě mohou být maximální výkony díky ochlazení panelů vyšší než v létě. I když slunce svítí kratší dobu a je mnohem níže, je celková výroba rozhodně nezanedbatelná. Fotovoltaické panely totiž k výrobě elektrické energie využívají světelnou složku slunečního záření.
5) Proč na rodinném domě ohřívat vodu fotovoltaikou, když má nižší účinnost než solární kolektory?
U fotovoltaických panelů se udává účinnost 15 – 18 %, zatímco u solárních kolektorů až 85%, ale to se týká účinnosti přeměny slunečního záření na využitelnou (tepelnou nebo elektrickou) energii z metru čtverečního. Z toho vyplývá, je u fotovoltaickéhoo systému je nutné pro dosažení stejného výkonu jen pokrýt panely větší plochu střechy, přičemž cena je srovnatelná. Navíc instalace fotovoltaiky je jednodušší, zásahy do stavby mnohem šetrnější, provozní náklady nulové.
6) Jak FV panely odolávají přírodním vlivům a kroupám?
Běžným povětrnostním podmínkám odolávají panely naprosto bez problémů. Rámy fotovoltaických panelů jsou vyráběny z hliníku nebo duralu, ze strany fotovoltaických článků je sklo o síle 4mm. Co se týká padajících krup, tak díky šikmé poloze panelů se síla dopadajích krup rozkládá na složku svislou a vodorovnou, čímž vydrží více než v případě vodorovné pozice. I tak veliké kroupy, jako je průměr 30-40 mm, by měly panely vydržet bez poškození. Vždy však bude záležet na rychlosti a úhlu a dopadu.
7) Nemám střechu orientovanou přímo na jih. Jaký vliv na výkon má orientace plochy na účinnost systému?
Orientace fotovoltaických panelů na RD by měla být ideálně přímo na jih, se sklonem okolo 25-38°. Při orientaci v rozsahu jihovýchod až jihozápad jsou ztráty výkonu přibližně 5-8%. V případě střech orientovaných na východ-západ se osvědčily panely amorfní v kombinaci s transformátorovým měničem. Pokud je pro vás akceptovatelná ztráta 10%, lze v případě potřeby panely orientovat i vodorovně. Nevhodné pro solární elektrárnu je její umístění vyloženě na sever, severovýchod nebo severozápad.
8) Mám hodně členitou střechu. Kam se dají ještě panely umístit?
Fotovoltaické panely lze umístit mnoha způsoby. Instalovány mohou být na střeše, na fasádě, na markýzách, balkonech, zimních zahradách, garážích. Vhodný způsob a místo vám vždy rád navrhne náš technik při nezávazné osobní návštěvě.
9) Investice do fotovoltaiky na RD není z nejmenších. Jaká je její návratnost?
Návratnosti fotovoltaiky uvádíme vždy u jednotlivých programů. Fotovoltaický systém na jeden instalovaný 1 kWp obnáší investici od 30 tis. Kč (cena závisí na provedení). Systém 1 kWp vyrobí za rok okolo 1100 kWh elektrické energie, kterou lze spotřebovat a tím ušetřit v nákupu elektrické energie.
10) Je nutné k instalaci FV systému na střechu RD stavební povolení?
Ne, není nutné. Při instalaci by nemělo dojít k zásahu do nosných konstrukcí střechy.
11) Jak to bude s likvidací FV panelů po skončení jejich životnosti?
Fotovoltaické panely i po 25 letech budou funkční, jejich výkonnost bude nižší cca o 20%, takže se nedá úplně přesně říct, kdy skončí jejich životnost. Jestliže ale ten okamžik nastane, pak platí, že pověřené firmy musí likvidaci řešit stejně jako je dnes řešena např. likvidace staré ledničky. Všichni dovozci totiž mají povinnost odvádět za panely recyklační poplatky.
12) Proč a jak je možné čerpat dotace?
Aktuální dotace NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM je skvělou příležitostí, jak docílit nižší ceny za jednotlivé programy. S vyřízením dotací Vám rádi pomohou naši specialisté, nebo o ni můžete požádat sami.
13) Za jak dlouho od podání žádosti mohu dostat peníze z dotace?
Dotace je vyplácena na bankovní účet nejpozději do 90 dní ode dne vydání Registrace a rozhodnutí o poskytnutí dotace.
14) Co mám dělat v případě, že mámzájem, ale nevím si rady?
Pokud máte zájem, stačí nás jen kontaktovat. Rádi vám poradíme, navrhneme řešení, vyřídíme dotaci atd.
Pro více odpovědí nás kontaktujte, prosím, zde.
Bytové domy
1) Je aktuálně možnost získat dotace na solární panely a na tepelná čerpadla?
Ano. Jedná se o Výzvu č. 37 Energetické úspory.
2) Kdy se tepelné čerpadlo vyplatí a proč?
Tepelné čerpadlo se vyplatí v tom případě, kdy splní Vaše požadavky na návratnost pořízení tepelného čerpadla v porovnání s jiným zdrojem vytápění, nakomfort, např. v porovnání s vytápěním kotlem na tuhá paliva, případně krbem, kdy se v domě práší. Pořízením tepelného čerpadla získáte i nižší sazbu za elektřinu pro celou domácnost.
3) Jaké jsou požadavky na obsluhu tepelných čerpadel?
Obsluha tepelného čerpadla je poměrně jednoduchá. Zákazníka vždy proškolíme a předáme pokyny k obsluze, kde je popsán postup obsluhy krok za krokem.
4) Proč si pořídit solární panely – kolektory na ohřev vody?
Nejčastějším důvodem pro pořízení solárního systému pro ohřev vody nebo přitápění je ekonomika a úspora. Díky solárnímu systému mohou jeho majitelé ušetřit nemalé finanční prostředky při úspoře primárních zdrojů (elektřina, plyn atd.). Nejčastěji se uspoří při použití našich solárních systému až 55-75% ročně z primárních zdrojů. Důležitým a často opomíjeným faktem je, že solární systém šetří i kotel, který díky slunci nemusí být v provozu a vydrží tak o poznání déle.
5) Co se stane, když nebudu teplo ze solárního kolektoru odebírat?
Pokud použijeme solární systém vybavený solární expanzní nádobou o dostatečném objemu, můžete klidně odjet na dovolenou, nic se nestane.
Ohřeje-li se zásobník pomocí solárních panelů na maximální povolenou teplotu (80-90°C), elektronická solární regulace vypne oběhové čerpadlo solárního okruhu a zásobník (bojler) se dále nenabijí (nenahřívá). Tím, že dále teplo z kolektorů neodebíráme, stoupne teplota kapaliny v kolektorech na teplotou kolem 150°C a výše. Odborně se tento jev nazývá stagnace solárních kolektorů. Při této teplotě kapalina přechází do plynného skupenství a mění se v páru. Tato pára v důsledku vyšší roztažnosti, vytlačí zbytek kapaliny v solárním okruhu do již zmíněné expanzní nádoby. Je-li velikost expanzní nádrže správně nadimenzována, zvýšený přetlak v systému tato nádoba bez problému pojme a přetlak nevzroste nad hodnotu pojišťovacího ventilu. Pokud by byla expanzní nádoba zvolena nesprávně, tlak v uzavřeném solárním systému se zvýší až k hodnotě otevírání pojistného ventilu (6 bar), který přebytek tlaku „vyřeší“ odpuštěním kapaliny ze solárního okruhu a nastal by únik nemrznoucí směsi.
Díky tomu se v „přehřáté“ soustavě sníží tlak a ochrání prvky systému od poškození tlakem. Po ochlazení kolektorů, se pára opět změní v kapalinu, tlak se sníží a celý systém je opět připraven k solárnímu ohřevu.
Tento proces se děje automaticky díky programu v solární regulaci a expanzní nádobě a uživatel se tak „nemusí o nic starat“. Pokud důsledkem špatně zvolené expanzní nádoby došlo k takovému nárůstu tlaku, že nastal únik solární kapaliny přes pojistný ventil 6 barů, musí se tato kapalina opět do systému doplnit.
6) Jakou životnost má solární kolektor?
Životnost kolektorů je přibližně 30 let. Pro kolektory na ohřev TUV a přitápění neplatí obecně známé každoroční snižování výkonu jako u fotovoltaického panelu. Výkon bude stále na stejné úrovni.
7) Jak je solární kolektor velký?
Většina kolektorů má rozměry 1×2 metry a lze ho umístit na výšku i na šířku. Pro potřeby větších ploch se kolektory spojují do tzv. kolektorových polí.
8) Jaká je ideální orientace solárního kolektoru?
Orientace solárního kolektoru je pro všechny aplikace shodná (ohřev TUV, přitápění i ohřev bazénu). Nejlepší orientací je obecně instalace k jihu s odchylkou do 45° na jih či na západ. Ideální pro ČR je 5° jihozápadně.
9) Kolik váží solární kolektor na střeše?
Solární panel váží jen 20Kg/m2, zatímco běžná střešní tašková krytina kolem 40kg/m2. Konstrukce střechy proto bývá často dostačující ve většině případů.
10) Jaké jsou hlavní součásti fotovoltaického systému?
FV systém musí obsahovat FV panely, zabezpečení proti úderu blesku a kabeláž. V systémech připojených na síť je nutný měnič (střídač) napětí. Měnič může mít jednofázový výstup 230V nebo třífázový výstup 400V. Další součástí síťových systémů jsou jističe a elektroměry pro evidenci vyrobené a dodané elektřiny. Součástí FVE mohou být i baterie pro ukládání energie k pozdějšímu využití. U ostrovních systémů je nutnou součástí regulátor dobíjení baterií a samotné baterie.
11) Je lepší použít značkové dražší komponenty a panely nebo levnější typy?
Je to jako v případě kteréhokoli jiného výrobku. I neznámé značky panelů a komponentů, pokud mají alespoň základní evropské certifikace, budou pravděpodobně dobře fungovat. Pokud nechcete riskovata vyžadujete jistotu po celou dobu provozu, sáhnete nejspíš po mírně dražším provedení.
Pro více odpovědí nás kontaktujte, prosím, zde.